Významné dny naší historie: co se stalo v srpnu?

Již odedávna se pro dopravu soli z horního Rakouska do Čech používala cesta z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Její délka je 120 km a provoz trati byl zahájen v roce 1832, kdy nákladní i osobní vozy tahalo spřežení se dvěma koňmi.

Evropská železnice slaví velká výročí téměř každý rok – a ten letošní není výjimkou. S Kudy z nudy si připomeneme třeba koněspřežnou železnici z Českých Budějovic do Lince, výročí příjezdů prvních vlaků do Prahy a do Brna, naše nejstarší lokomotivy anebo první železniční nehodu. A pokud si myslíte, že jsou dějiny železnice nudné, připravte se na překvapivé jízdy do minulosti!

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

Chcete vidět místo, odkud vysílá vaše oblíbená stanice? Zajímá vás, jak funguje studio, kde se připravuje vysílání? Prošli byste se rádi po chodbách, na kterých se tvoří téměř sto let historie rozhlasového vysílání? Pak se přihlaste na exkurzi do Českého rozhlasu!

Poznejte s námi Hříšné lidi města pražského! Legendární policejní rada Vacátko a jeho mordparta tvořená inspektory Boušem, Brůžkem a Mrázkem v celkem třinácti dílech televizního seriálu odkrývá malé i velké zločiny prvorepublikové Prahy. Hříšné lidi zná téměř každý, kdo se někdy díval na televizi: seriál se totiž vysílá téměř každý rok a ani po letech neztratil svou neopakovatelnou atmosféru. Pojďte se s českou televizní klasikou seznámit na Kudy z nudy.

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Petřínská rozhledna (378 m n.m.) se tyčí nad starým centrem Prahy. Nejspíš také proto je jedním z nejoblíbenějších návštěvních míst turistů i samotných Pražanů. Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků.

Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m) v Rychlebských horách, 2 km severně od Lipové-Lázně. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence.

Král Václav IV. hledal v kdysi luxusním sídle uprostřed Kunratických lesů klid a úkryt před starostmi, ale nakonec ho právě tady podle kronikářů "trefil šlak", když se dozvěděl o řádění husitů v Praze.

Moravské náměstí patří mezi největší v Brně. Tvoří ho několik částí a najdete na něm několik zajímavých soch a park.

Zoo Brno nabízí celkem 4 základní expozice rozdělené na části Beringia, Karibik, Wallacea a Kalahari. Každá z těchto expozic je směřována na určitý druh zvířat žijících v těchto oblastech. Zoo Brno nemá zavírací den a láká návštěvníky po celý rok!

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena chráněná krajinná oblast Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Dvojrole císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje Kotrby v komediích Císařův pekař a Pekařův císař, anebo král Já První z pohádky Byl jednou jeden král: to jsou nejznámější filmové role Jana Wericha (1905–1980). Divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů ale natočil také řadu televizních filmů a menších rolí. Podívejte se na nejlepší filmy Jana Wericha s Kudy z nudy!

Na prvním nástupišti pražského Hlavního nádraží spatříte emotivní sousoší sira Nicholase Wintona se dvěma dětmi, které „čekají na vlak“. Sir Nicholas George Winton v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Anglie.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Přemysl Otakar II. (1233 ? – 26. srpna 1278, Moravské pole, Rakousko) je považován za jednoho z největších českých králů z dynastie Přemyslovců. Za jeho panování sahaly hranice říše až k Jaderskému moři, založil řadu měst, hradů a klášterů. V několka našich městech jej připomínají sochy a jména náměstí.

Komedie Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše a Přednosta stanice, seriály Hříšní lidé města pražského a F. l. Věk, Anděl na horách a Dovolená s Andělem, pohádka Šíleně smutná princezna nebo muzikál Noc na Karlštejně: to jsou nejznámější filmy herce Jaroslava Marvana (11. prosince 1901, Praha – 21. května 1974, Praha). Za padesát let natočil přes dvě stě filmů a 40 televizních inscenací, diváci ho znali i z Vinohradského divadla a činohry Národního divadla.

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Máte doma prvňáčky anebo chystáte do školy starší děti? Udělejte sobě i jim radost a posaďte se do školních lavic společně s nimi. Poradíme vám, kde najdete staré školní třídy a ukážeme, že do školy se společně můžete vypravit třeba přes zoologickou zahradu anebo starým motoráčkem.

Už několik generací čtenářů považuje román Zdeňka Jirotky Saturnin za nejlepší humoristickou knihu české literatury. V roce 2009 Saturnin vyhrál čtenářskou anketu Kniha mého srdce, a roku 2018 cenu Magnesia Litera v kategorii Knihy století podle široké veřejnosti. A to přitom na začátku byla docela obyčejná historka, kterou Zdeněk Jirotka vyprávěl kolegům v redakci Lidových novin.

Krátce po poledni 4. srpna 1306 nastal zásadní zlom v dějinách českého státu. Toho horkého letního odpoledne v Olomouci došlo k vraždě. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místo činu, do paláce kapitulního olomouckého děkana Budislava, kde ten den zemřel šestnáctiletý král Václav III.

Srpen, osmý měsíc v roce, je časem dožínek a oslav dokončených sklizní. Padají hvězdy, hospodyňky ostošest suší a zavařují letní poklady, dny se začínají krátit a noci se ochlazují – přesně tak, jak to na konci července předpověděli svatá Anna se svatým Jakubem. Užijte si poslední týdny léta s pořekadly a pranostikami na Kudy z nudy!

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Zvonkohra Loreta na pražském hradě zní (v době, kdy má otevřeno) každou hodinu. Je v ní umístěno 27 zvonků. Autorem všech třiceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91.

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město) je považován za otce české historiografie. Zajímal se o české dějiny, především o dobu husitskou, kterou považoval za dobu uskutečnění národních, demokratických a sociálních ideálů.