ÚvodAktuality#světovéČesko a poutní kostel na Homoli: schody vedoucí až do nebe
Památky

#světovéČesko a poutní kostel na Homoli: schody vedoucí až do nebe

Schodiště stoupající do nebe se objevuje v řadě vánočních filmových pohádek. Kolik má stupňů? Odpověď na zapeklitou otázku najdete u poutního kostela Panny Marie Bolestné na vrchu jménem Homole, osamoceném návrší pár kilometrů od Potštejna.

Krásné výhledy a spousta schodů: poutní areály na Homoli a Bom Jesus / Dobrý Ježíš u portugalského města Braga

Homole
Braga
Pouť znamená cestu: někdo na ní hledá duchovní sílu či spásu duše, jiní pokání nebo prosí o uzdravení. Je-li cílem unikátní barokní areál, útěšné a líbezné místo, chodí se do něj i jen tak, třeba pro radost a zážitek. Právě tak tomu je v poutním místě na Homoli. Nebo na poutním místě Homol?

Setkat se můžete s oběma verzemi, ale cíl je pokaždé jediný: návrší v podhůří Orlických hor uprostřed symbolického kříže, vytvořeného průsečíkem přímek z Rychnova nad Kněžnou do Chocně a z Kostelce nad Orlicí do Ústí nad Orlicí.
 

Andělé s krumpáči a lopatami

Poutní areál je východočeským skvostem, který si v ničem nezadá s proslulým Šporkovým Kuksem či Valdštejnovým Jičínem. Tím, co už zdálky přitahuje pozornost, je schodiště Scala sancta, vedoucí k poutnímu chrámu. K nebi stoupá 153 kamenných stupňů z pískovce a opuky, které doplňuje šestnáct odpočívadel. Smysl celé stavby je ukotven v modlitbě a modlitba se tak stala jejím hlavním architektem: počet schodů a odpočívadel je symbolický, aby se poutníci na schodech mohli pomodlit celý růženec. Stupňů je tolik, kolik Zdrávasů obsahuje původní růženec a odpočívadel tolik, kolikrát se opakuje modlitba Otče náš.

Schodiště, které je ojedinělou umělecko-historickou a stavební památkou střední Evropy, přečkalo staletí a vydrželo dodnes. To bohužel neplatí pro barokní sochařskou výzdobu z kamenické dílny rodiny Hendrychů z Litomyšle, z níž zbývají jen fragmenty.

Zkuste si ale představit, jaká krása poutníky provázela, když ještě schodiště lemovalo deset velkých soch, čtrnáct andílků s krumpáči a lopatami a dvacet váz v rokokovém stylu.
 

Hraběnka a její škola

Donátorkou stavby homolského poutního místa byla hraběnka Terezie Eleonora Ugarte, energická, podnikavá a upřímně zbožná dáma. Po smrti manžela vládla za nezletilého nevlastního syna obrovskému panství Velké Meziříčí a později se přestěhovala na malý zámeček v Borovnici. O majetek se údajně velmi pečlivě starala a snažila se o ekonomický, kulturní i náboženský rozkvět svého panství. Právě proto také založila poutní areál na Homoli.

Základní kámen kostela byl položen 12. května 1692, vysvěcen byl o čtyři roky později. Společně s kostelem na návrší vznikl také hřbitov s márnicí, dvěma kapličkami sv. Jana Nepomuckého a Nanebevzetí Panny Marie, a márnicí; tu často poutníci považují za třetí kapli.

Na Homoli hraběnka nechala postavit také první českou školu v kraji; okolním sedmi vesnicím prý sloužila následujících sto let, než byla výuka přeložena do Sudslavy, sídla fary. Škola stojí na Homoli dodnes, i když vypadá docela jinak než původní jednoduchá dřevěná budova.
 

Hraběnka v černém kočáře

Co všechno se o Homoli říká? Například že je jednou z nejhezčích ukázek komponované barokní krajiny. Že má silný genius loci, je naplněná pozitivní energií a lidem dodává vnitřní energii, uvolnění, pokoj a sílu. Koluje o ní ale spousta pověstí, které už tak pěkné nejsou.

Ta lepší tvrdí, že kostel prý neměl stát na Homoli, ale na nedalekém vrchu zvaném Chlum. Bůh ale poručil andělům, aby základy stavby přestěhovali na Homoli – odtud ti andílci s krumpáči a lopatami. Ta horší zaznamenává brblání poddaných, kteří nechápali, proč mají stavět předlouhé schodiště, když se na Homoli dá vyjít docela pohodlně a takřka po rovině od Lhot nebo od Sudslavy. Hraběnce to proto vrátili v povídačkách a začali tvrdit, že ji za měsíčních nocí viděli jezdit po těch předlouhých prokletých schodech v černém kočáře, který táhli čerti.

Zkrátka poddaným nebylo lehké se zavděčit: přitom právě kvůli nim i rostoucímu počtu poutníků vznikl přímo pod schodištěm hostinec a několik chalup, dohromady osada zvaná Podhomol. Ani ta už neexistuje.

A co na to hraběnka? Čert ji rozhodně do pekla neodnesl. Dožila se na dobu baroka solidního věku asi 66 let a svůj věčný sen sní na místě, které pomohla vytvořit: v kryptě poutního kostela Panny Marie Bolestné na Homoli.
 

Hezký výhled, ale hooodně schodů

  • Na Homoli oceníte také pěkný výhled: na okolní vesnice i na Ještěticko-vyhnanický hřbet zvaný Vrcha. Při dobré viditelnosti za ním bývají vidět hřebeny Krkonoš.
  • Takové schody jako na Homoli jsou prý v Evropě pouze dvoje, ty druhé kdesi v Itálii. Pro #světovéČesko jsme ale vybrali jiné působivé místo: schody k portugalské svatyni Bom Jesus / Dobrý Ježíš u portugalského města Braga.
  • Klikaté schodiště z tmavé žuly kombinované se zářivě bílou omítkou je známé jako Posvátná cesta; má 577 stupňů, ale celá stavba má podobně jako schodiště na Homoli délku přibližně 110–120 metrů. Také tady vás okouzlí fantastický výhled i samotný kostel, jemuž roku 2015 papež František propůjčil prestižní titul basilica minor, menší bazilika.
  • Na rozdíl od Homole vede pro pohodlí poutníků ke kostelu lanovka, ovšem překonává téměř trojnásobný výškový rozdíl (Bom Jesus do Monte asi 114 metrů, Homole 35 metrů).
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Poutní místo Homole Památky

Poutní místo Homole

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Další aktuality

Mapa republiky v Krkonoších už letos roztála

V Krkonoších skončila zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě v neděli 15. června 2025 zmizely poslední zbytky sněhu na tomto známém svahu Studniční hory. V letošním roce zde 5. března odborníci ze Správy KRNAP naměřili pouhých 7,75 metru sněhové vrstvy. Maximální mocnost naměřili v zimě 2000, kdy bylo na Mapě 15,7 metru.
18. červen 2025 11:00
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Nejnavštěvovanější turistické cíle Královéhradeckého kraje: Safari Park Dvůr Králové, Adršpašské skály a Sněžka

Nejnavštěvovanějším místem Královéhradeckého kraje je Safari Park Dvůr Králové, areál s Africkým a Lvím safari a navíc jedna z našich nejkrásnějších zoologických zahrad. Adršpašské, Prachovské i Teplické skály lákají milovníky přírody a aktivní turistiky. Oblíbená je i lanová dráha na Sněžku nebo Stezka korunami stromů v Janských Lázních.
16. červen 2025 17:29
Zážitky, Královéhradecký kraj

Krkonošské louky budou dál rozkvétat

Krkonošské květnaté louky patří bezpochyby mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl v našich nejvyšších horách před více než 60 lety založen Krkonošský národní park. Jsou jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám stále hrozí rychlý zánik. Pastva na loukách se proto stala v posledních letech nedílnou součástí péče o významné botanické lokality Krkonoš. Ovce, kozy, skot i koně pomáhají na čtyřech desítkách lučních lokalit. Díky nim a související péči hospodářů se na louky vrací například endemické druhy jako zvonek český nebo violka žlutá sudetská. Současný, v pořadí již třetí, projekt péče o krkonošské louky potrvá až do roku 2029 a obnoví výjimečné, druhově bohaté luční porosty.
16. červen 2025 10:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Francie má Loiru, Česko řeku Orlici: pět důvodů, proč poznat zdejší hrady a zámky

Čtyři zámky a dva hrady, celkem tedy šest historických sídel v okruhu devíti kilometrů – to jsou zámky na řece Orlici ve východních Čechách, oblasti dosud turisty příliš neobjevené, což je velká výhoda hlavně pro výletníky hledající na svých cestách klid a historické zajímavosti. Přirovnání Divoké Orlice k francouzské Loiře není náhodné, ale kdekdo možná zná francouzská sídla lépe než ta naše.
15. červen 2025 11:45
Památky, Královéhradecký kraj

Přírodu na Sněžce chrání sítě i letos, přítomni jsou i strážci

Správa Krkonošského národního parku ve snaze ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky před náporem neukázněných návštěvníků opět, již šestým rokem, přistoupila k instalaci ochranných sítí oddělujících prostor pro turisty od prostoru pro přírodu. Ty lemují přístupové cesty na Sněžku a okolí bývalé Obří boudy v Obřím sedle od začátku června do konce října 2025.
12. červen 2025 7:28
Příroda, Královéhradecký kraj

Navštivte rozárium v Hradci Králové, letos se otevírá na dva týdny!

Chtěli byste si prohlédnout nejrůznější kultivary růží od předních šlechtitelů? Pak určitě navštivte rozárium v Hradci Králové, které se otevírá pouze příležitostně. Letos bude mimořádně otevřeno během dvou týdnů! Čas růží v Hradci Králové tedy nastává od soboty 14. června do neděle 29. června 2025.
11. červen 2025 8:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Natrhejte si v Krkonoších lupinu! Pomůžete tím přírodě

Správa Krkonošského národního parku vyzývá veřejnost k boji proti invazivnímu druhu – lupině mnoholisté alias vlčímu bobu. Tato krásně kvetoucí rostlina představuje pro krkonošské luční druhy značné riziko. Chcete-li pomoci krkonošským květinám i vy, natrhejte si do vázy pořádně velkou kytici z lupiny!
10. červen 2025 12:00
Příroda, Královéhradecký kraj

V Trutnově se rozjede tradiční Pivofest

Oblíbený Pivofest letos vstoupí do svého 20. ročníku. Už v sobotu 14. června 2025 nabídne prezentaci deseti pivovarů, z nichž některé se v Trutnově představí vůbec poprvé. Festival se bude tradičně konat na Krakonošově náměstí a kromě vynikajícího piva nabídne také mnoho hudebních vystoupení.
10. červen 2025 8:00
Gurmánská turistika, Královéhradecký kraj
OSZAR »