Bednáři Plzeňského Prazdroje dodnes předávají v pivovaru z generace na generaci umění a znalost výroby
pivovarských kádí. Osmičlenná parta bednářů pokračuje v slavné tradici, která sahá až do začátků výroby plzeňského ležáku
před více než 180 lety a
je pravděpodobně poslední bednářskou partou pracující přímo v pivovaru na světě. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v pivovaru zhruba 150 bednářů. Pivovarští bednáři vyrábějí a udržují velké
ležácké sudy o objemu až 46 hektolitrů a hmotnosti až 800 kilogramů anebo pak menší transportní sudy o objemu 17, 25 a 50 litrů, ve kterých pivovar dodává
nefiltrované a nepasterizované pivo pro speciální příležitosti. Umění bednářů můžete v průběhu roku obdivovat při zvláštních akcích v pivovaru.
Stát se bednářem není snadné. Když byl přijímán do party Milan Kubizňák, musel nejprve projít
tříletým učením v pozici tovaryše a poté
složit mistrovskou zkoušku – samostatně vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice ho představit vedoucímu bednářské party. Pokud jeho soudek těsní a pivo z něj neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl. Po této zkoušce obdrží nový bednář
vandrovní knížku a stane se stálým členem prazdrojské party bednářů. Vandrovní knížku dostávali bednáři v 19. století a byl to nejen
výuční list, ale byly v ní uvedeny také jejich
osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí. Obsahovala také
reference od mistra bednáře. Díky tomu mohli být najímáni na práci po celém Rakousku-Uhersku. Byla to vlastně kombinace životopisu a cestovního pasu, jen detailnější. Tuto tradici před lety v pivovaru obnovili.
Vysmolení probíhá dvakrát do roka
Prazdroj má ve svých sklepích
více než sto ležáckých dřevěných sudů, které
bednáři udržují a opravují. Dvakrát v roce, na jaře a na podzim, část prázdných sudů vyvalí ze sklepů a vysmolí – do dubového sudu bednáři
nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji
rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě.
Vysklepení, tedy vyvalení ležáckých sudů ze sklepů na povrch, jejich
smolení a následný
návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům
dva týdny.
Prazdroj ve svých historických sklepích nechává v otevřených kádích kvasit a v dřevěných sudech následně zrát proslulý ležák
Pilsner Urquell, který pak sládci porovnávají s tím, který zraje a kvasí v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu mohou zachovávat
stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku jako v době před 180 lety. Labirint historických sklepů můžete navštívit a ochutnat ležák ze sudů na
prohlídce pivovaru.
Bednáři v Plzeňském Prazdroji si zachovávají tradiční bednářské řemeslo, které se předává z generace na generaci už více než 180 let. Jsou pravděpodobně poslední bednářskou partou pracující přímo v pivovaru na světě.
Bednáři se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých se v pivovarských sklípcích kvasí a zraje pivo. Také provádějí pravidelně dvakrát ročně smolení sudů a udržují velké ležácké sudy o objemu až 46 hektolitrů.
Umění bednářů můžete obdivovat při zvláštních akcích v pivovaru, které jsou pořádány v průběhu roku.
Pro stání se bednářem je nutné nejprve absolvovat tříleté učení v pozici tovaryše, složit mistrovskou zkoušku, která zahrnuje samostatnou výrobu dřevěného sudku a jeho představení, a následně obdržet vandrovní knížku jako důkaz řemeslné zručnosti a stát se tak stálým členem bednářské party.
Vysmolení sudů probíhá v Plzeňském pivovaru dvakrát do roku, na jaře a na podzim. Při této činnosti bednáři nalijí do prázdných dubových sudů smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a rozlijí ji rovnoměrně po vnitřní ploše sudu.
Účelem vysmolení je vytvoření ochranné vrstvy uvnitř sudu, která zabrání kontaktu piva s dřevem, čímž se zajistí, že pivo nepřevezme nežádoucí vůně a chutě z dřeva.
Návštěvníci pivovaru mohou prozkoumat historické sklepy, ochutnat ležák Pilsner Urquell přímo ze sudů, navštívit pivovarské muzeum, a zúčastnit se zážitkových programů jako Škola čepování či Cesta pivovarského tovaryše.
Bednáři Plzeňského Prazdroje jsou zapsáni v národním seznamu kulturního dědictví od prosince 2018 a usilují o zápis na seznam UNESCO pro uznání a ochranu svého tradičního řemesla.
Vandrovní knížka, kterou dostávají bednáři po úspěšném složení zkoušky, se historicky používala jako kombinace životopisu a cestovního pasu, obsahující osobní údaje a reference od mistra bednáře, což bednářům umožňovalo být najímáni po celém Rakousku-Uhersku.
Ležák Pilsner Urquell byl prvně uvařen v roce 1842 a inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv označovaných jako pilsner. Pivovar Plzeňský Prazdroj udržuje tradiční metody výroby piva, aby zajistil stálou a neměnnou chuť ležáku stejně jako před 180 lety.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.